S0

Verze z 9. 4. 2021, 12:08, kterou vytvořil Adamn (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „== Co to je S0 == S0 je rozhraní definované normou DIN 43864, a každý elektroměr (nebo jiný druh měřiče energie) by jím měl být vybaven. Stej…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Co to je S0

S0 je rozhraní definované normou DIN 43864, a každý elektroměr (nebo jiný druh měřiče energie) by jím měl být vybaven. Stejně tak lze S0 výstup získat z plynoměru, z vodoměru, z měřiče tepla a tak dále.

Námi doporučený prodejce elektroměrů je elektromery.com.

Díky S0 rozhraní můžete snadno, přesně a velmi levně získat informace o odběru energie.

Rozhraní S0 je nejlevnějším a nejsnazším způsobem jak připojit elektroměr nebo jiný měřič energie k odečtovému zařízení. Další známá rozhraní jsou M-BUS a RS485 (kde jsou použity různé protokoly, např. MODBUS-RTU). V případě, že chcete připojit měřič energie s tímto jiným rozhraním, použijte vhodné SDS které má takové rozhraní (viz seznam SDS).

Záznam S0 impulsů

Pokud potřebujete znát množství elektrické energie, kterou váš elektroměr změřil (množství odběru), pak se rozhraní S0 pro tento účel hodí. Nebo pokud jste majitel elektrárny (fotovoltaická - solární, nebo větrná, nebo kogenerační atd.), a chcete vědět, kolik vám elektrárna aktuálně vydělává. Pro každou kilowatthodinu generuje elektroměr určitý počet impulsů (typicky mezi 250 až 10000 imp./kWh), přičemž v rytmu těchto impulsů je vždy na určitou chvíli spínán S0 výstup - toto je vyhodnocováno v SDS a zaznamenáváno.

Stejně to je i u vodoměrů, plynoměrů či měřičů tepla atd. - při odběru energie (spotřeba vody, plynu) jsou generovány S0 impulsy.

Původní mechanické elektroměry měli na S0 výstupu reléový kontakt, takže nebylo potřeba rozlišovat připojovací polaritu, avšak digitální elektroměry mají obvykle S0 výstup realizovaný polovodičovou součástkou, proto je potřeba rozlišovat svorky S0+ a S0- a nepřipojit napětí opačně, mohlo by dojít k destrukci S0 výstupu.

Pozor na elektroměry, které mají více impulsních výstupů a jednu společnou svorku. Tyto jsou obvykle osazeny spínacím optočlenem, který je orientovaný a v opačném směru je tam zapojena ochranná dioda. To znamená, že v takových případech (99% dnešních elektroměrů), musíte společnou svorku připojit na vodič GND (0V). To určitým způsobem omezuje možné varianty připojení S0 k výrobkům SDS MICRO, zjistěte si vnitřní zapojení elektroměru než začnete zapojovat. Není to však až tak velký problém.

S0 výstup tedy neposkytuje napětí, ale jedná se pouze o řízený spínač, který spíná v rytmu impulsů vázaných na aktuální spotřebu.

S0 musí být napájen, typické napájení je 24V, lze použít 12V, maximální je obvykle 35V dle modulu (vše stejnosměrné). Podle vzdálenosti zpracující jednotky od elektroměru lze volit vhodné napájecí napětí (vemte do úvahy vliv úbytku na spojovacích vodičích mezi S0 výstupem a zpracující jednotkou). Maximální délka spojovacích vodičů je typicky 1000 metrů, avšak to vyžaduje vhodně řešené napájení (co nejvyšší napájecí napětí - výhodou je, že např. SDS MICRO LM pracuje až do 35Vdc).